Biopekárny

Biopekárny, bioprodejny či biorestaurace zažívají v posledních letech doslova boom. Je přitom zajímavé, že mnohé recepty pocházejí z doby, kdy ještě nikdo neznal označení BIO.

Rozmach bio výroben se začal odehrávat přibližně před deseti lety. Právě v té době lidé poznávali výhody biopotravin. A protože taková potravina je pouhou surovinou, musely vznikat i nové biofirmy a živnosti. Ovšem slovo „nové“ bychom mohli dát opravdu do uvozovek. Mnohé druhy biopečiva, které Biopekárny nabízejí, jsou známé již z dob našich babiček a prababiček. Můžeme tedy říci, že zažíváme velký návrat zdravých a osvědčených receptur.

Avšak doby našich babiček jsou už dávno pryč. Stejně jako u jiných výroben, i zde je potřeba dodat, že značka BIO v sobě skrývá nemálo povinností. Základem jsou především certifikáty o původu potravin. Inu, je to logické. Abych mohl vlastnit biopekárnu a péct biopečivo, musím používat kvalitní certifikované suroviny. Ovšem nutno dodat, že není bio jako bio. Můžeme vyrobit biopečivo ve velkých pekárnách a nabízet jej jako doplněk k hlavní nabídce, nebo bereme svoji biopekárnu jako poslání. Takovéto pekárny se pyšní i nepoužíváním ztužených tuků, rafinovaných cukrů a chemických látek. Žádným překvapením není ani využívání obnovitelných zdrojů energie, recyklovatelných obalů, či ekologicky šetrných postupů. Nejčastějšími produkty, které biopekárny nabízejí, jsou výrobky z žitné a celozrnné mouky. Třešničkou na dortu a zároveň jakousi konkurenční výhodou, je pak používání kvásku a výroba kváskového chleba. Vzpomínáte si? Jistěže ano. Tyto a podobné recepty připravovali už naši prapředci. A co je to vlastně kvásek? Povídá se, že před dávnými staletími, ba dokonce tisíciletími, si staří Egypťané povšimli, jak jim směs vody a mouky začíná kvasit. Z dobře odleželé směsi pitné vody a mouky vzniknul první kynutý chléb, který chutnal příjemněji, než do té doby běžné, nekvašené pečivo. Kvásek postupem času ztrácel na významu a oblibě. Dnes, když už víme, jaké blahodárné účinky kvásek přináší, jej opět zařazujeme do naší stravy. Právě biopekárny, jako zastánci nechemických postupů, čím dál častěji používají tyto a podobné úpravy potravin. Vůbec se není čemu divit. Konkurenční výhody kvašeného chleba jsou: trvanlivost, lepší stravitelnost a větší výživnost. Díky kvašení vzniká fytin, což je vápenato-hořečnatá sůl, vyskytující se v zrně a slupce obilnin. Proces rozkládání této soli začíná v momentě, kdy je zrno navlhčeno. Ano, předpokládáte správně, proces začíná v době kvašení. Fytin na sebe váže důležité minerály, například zinek, fosfor, železo či hořčík. Díky rozložení této soli dochází i k uvolnění blahodárných látek pro naše tělo. Lepší stravitelnost je dána působením kvasinek, kdy tento proces rozložil polysacharidy na jednotlivé cukry a bílkoviny na aminokyseliny. V kváskovém chlebu pak zůstávají i enzymy, které ulehčují zažívání.

Takže, ať už si v biopekárně koupíte kváskový chléb, celozrnné žitné pečivo, nebo tvarohový koláč, budete vědět, že si neodnášíte jenom lahodné, zdravé a čerstvé výrobky. Ale vezmete si s sebou i kousek historie, tradice a životního stylu.

Podmínky